Satisfakcí za dlouhou cestu vlastním autem přes moře na tento ostrov jsou pro nás jeho jedinečné přírodní útvary a mnohá jeho “nej”, která nejsou jen mrtvými statistickými údaji, ale lze před nimi na vlastní oči žasnout.Jenom tak obecně je na tomto relativně malém území (vzdušnou čarou napříč od severu k jihu 300 km a ze západu na východ 500 km) soustředěno nejvíce sopek v Evropě (140, z toho 30 činných), nejvíce pevninských ledovců pokrývajících 10% ostrova, jsou zde nejvodnatější vodopády Evropy, největší a nejvíce gejzírů, nejvíce termálních pramenů (250 termálních oblastí s gejzíry)…

Geologicky se jedná o jedno z nejmladších území na světě, které se vyhouplo ze dna moře jako součást Atlantského hřbetu mezi evropskou a americkou kontinentální deskou, které se o sebe třou a vše kolem nich je v neustálém pohybu, čehož důsledkem jsou mnohá zemětřesení a činné sopky (každých 5 let erupce). Dokonce jsou zde od r. 1963 nově vzniklé dva ostrovy z Vestmanských, které jsou součástí Islandu.

Nachází se zde nejstarší parlament světa Althing z 10. Stol., v oblasti Thingvelliru, přírodovědecké a historické lokalitě prvotřídního významu, ležící přímo na riftové zóně zemské kůry, kde se od sebe rozestupují americká a evropská deska až o pár cm za rok. Pravidelná zasedání pod širým nebem přetrvávají dodnes.

Island je také, bohužel, nejméně zalesněnou evropskou zemí, rozloha stromového porostu tvoří pouze 2%. Stromy byly v historii neuváženě vykáceny a v těchto klimatických podmínkách se lesy těžko obnovují. Pro vnitrozemí jsou spíše typická rozsáhlá území lávových polí a oblasti pokryté sopečným pískem a popelem.

Jezero Mývatn (Komáří jezero) je největší rezervací vodních ptáků v Evropě, je zde 14 druhů kachen a na ostrově se vyskytuje až 240 druhů ptactva!

Islanďané se dožívají nejdelšího věku, jejich průměr u mužů je 75 let a u žen 80 ! Také jejich životní úroveň patří k těm nejvyšším, jistě také kvůli tomu, jak levně a ekologicky využívají energetické zdroje - města jsou vytápěna podzemní termální vodou, stejně tak teplá voda, plně se využívá geotermální energie v elektrárnách, ze kterých kouří pouze horká odpadní pára a je jí tolik, že v Reykjavíku jsou takto vytápěny i chodníky. Stejně tak ve vnitrozemí je takto vytápěna každá opuštěná chatka, alternativně se solárním kolektorem.

Islanďanů je pouhých 270 tisíc a z toho 170 tisíc žije v hlavním městě Reykjavíku, které vypadá úplně evropsky a kontinentálně až právě na některá svá "nej". Jedním z nich je to, že je nejsevernějším hl. městem suverénního státu. Na rodinu v tomto městě se počítá s 300m² obytné plochy a asi se 6 místnostmi, bydlení se vyznačuje vysokou úrovní vybavení průměrné domácnosti. Své domy - střechy a zdi natírají 1x za 3 roky !

Island má jedno z nejčistších ovzduší na světě a Reykjavík je jedním z nejčistších měst světa.

Svědčí o tom i fakt (pro některé z nás velmi příjemný), že na ulicích nejsou vidět psi. Dříve měli zakázán pobyt ve městě vůbec, až referendum v r.1988 jim umožnilo soužití s obyvateli pouze v jejich soukromých domácnostech, ne na veřejnosti a se souhlasem všech sousedů.

K samotné přírodě a volně žijícím živočichům chovají Islanďané velkou úctu, svědčí o tom i jejich zákaz lovu velryb, které byly dlouho jejich podstatnou obživou. Veškerý volný čas věnují pobytu v přírodě, kterou velmi respektují. Milují jízdu na krásných islandských podsaditých koních s bohatou hřívou, toulky přírodou, seance v horkých potocích nebo termálních bazénech, jejich národním sportem je rybolov v lososích řekách.

   

Zdejší drsná příroda jim mnohdy připravila nelehké podmínky provázené živelnými katastrofami, takové, že v dřívějších stoletích uvažovali i o odstěhování z ostrova. Nicméně se naučili v těchto podmínkách žít, jsou na to patřičně hrdí a dospěli k dokonalému soužití s přírodou tak, že jí mají nejen pod kontrolou, ale zcela ekologicky jí využívají ve svůj prospěch a můžeme jim to jen závidět.

Příště: Největší a nejkrásnější vodopády

PŘEDEŠLÝ DÍL